Sledujte nás na Facebooku pro nejčerstvější zprávy


 
Archiv http://www.secretprojects.co.uk)
FOTOGRAFIE: Archiv http://www.secretprojects.co.uk)

Obrněné kolosy měly zachránit nacistické Německo

15. srpen 2013 | Historie
Úspěchy německých tankových konstruktérů na začátku druhé světové války vedly k poptávce po stále těžších silničních pevnostech. Touha po zvětšování arzenálu vedla k několika megalomanským návrhům, které sice nikdy nespatřily světlo světa, ale my si díky vizualizacím nadšenců můžeme dnes prohlédnout jejich pravděpodobnou podobu.

Tanková vojska stála za drtivými vítězstvími nacistického Německa v počátcích druhé světové  války. Právě německý Wehrmacht dovolil vyniknout průkopníkům bleskové války upřednostňujícím mobilitu před silou výzbroje. Avšak v roce 1942 se po prvních porážkách dostala Třetí říše do defenzivy a válku již nešlo rozhodnout sérií bleskových úderů. Od té doby sjížděly z německých výrobních linek stále těžší a těžší vozidla. Tyto stroje kompenzovaly svoji neobratnost palebnou silou a tloušťkou pancíře, aby odolaly stále více početnému táboru nepřátel Německa.

Němečtí konstruktéři dokonce zašli tak daleko, že uvažovali o pokoření tisicitunové váhy vozidlaNěmečtí konstruktéři dokonce zašli tak daleko, že uvažovali o pokoření tisícitunové váhy vozidla (FOTO: archiv http://www.secretprojects.co.uk)

Německé střety s těžkými sovětskými tanky studovali inženýři essenské zbrojovky Krupp. Z analýzy získali cenné poznatky, které konstruktéři využili při návrhu snad nejznámějšího tanku druhé světové války, tanku typu Tygr a také tanku typu Maus (Myš), který se svými skoro dvěma sty tunami se stal nejtěžším tankem skutečně zkonstruovaným během druhé světové války.

Poptávka po stále těžších typech však vedla k tomu, aby v červnu roku 1942 představila zbrojovka Adolfu Hitlerovi návrhy ultimátní zbraně – více jak tisícitunového tanku typu Ratte (Krysa).
Poptávka po stále těžších typech však vedla k tomu, aby v červnu roku 1942 představila zbrojovka Adolfu Hitlerovi návrhy ultimátní zbraně – více jak tisícitunového tanku typu Ratte (Krysa). (FOTO: archiv http://www.secretprojects.co.uk)

Hitler byl megalomanskými nákresy ohromen. Však také spíše než o tank šlo o pohyblivou pevnost, vyzbrojenou dvojicí námořních děl ráže 28 cm a čtyřmi páry protiletadlových kulometů s průměrem hlavně 2 cm doplněných o dva standartní tankové kulomety. Uvnitř kolosu měl být dostatek místa pro malou ošetřovnu, skladiště munice a dokonce i na toaletu pro posádku čítající podle propočtů více jak dvacet osob. Celý kolos měl být 11 metrů vysoký, 14 metrů široký a do délky měl dosahovat úctyhodných 35 metrů.

Pohon tanku měly zajistit buď dva dieselové motory MAN používané v ponorkách s výkonem 8500 koňských sil, nebo až osm menších motorů Daimler-Benz z německých torpédových člunů, každý o  výkonu 2000 koňských sil. Díky těmto a mnoha dalším prvkům společným s vybavou německého loďstva konstruktéři nazývaly tank také Landkreuzer (pozemní křižník).

Vůdce Třetí říše další zpracování návrhu podpořil navzdory jasným nevýhodám tak masivní konstrukce. Nehledě na materiálovou náročnost stavby se musel tisícitunový tank vypořádat s obtížemi při přesunu, protože váha tanku byla daleko za maximální nosností německých silnic a obří rozměry vylučovaly přesun na frontu pomocí železnice.


(FOTO: archiv http://www.secretprojects.co.uk)

Tyto problémy však osamocený tým konstruktérů vyřešit nemohl. Přesto část týmu v prosinci  1942 dokonce navrhla zpracovat plány ještě těžšího vozidla překračujícícho váhu 1500 tun, které by bylo schopné přesouvat i mimo kolejnice již existující železniční děla ráže 80 cm. Těch měla německá armáda ve výzbroji pouhé dva kusy a byly téhož roku poprvé a naposled použity při obléhání Sovětů opevněných v krymském Sevastopolu.

Nakonec v průběhu roku 1943 se práce týmu na obou návrzích dostala do slepé uličky a celý projekt byl zrušen ministrem zbrojení Albertem Speerem. Z projektu zbyly pouze nákresy a snad i prototyp věže Krysy, který podle některých historiků byl po přepracování využit při stavbě pobřežní dělostřelecké baterie poblíž přístavu Trondheim v Němci okupovaném Norsku.


Find us on Google+