Sledujte nás na Facebooku pro nejčerstvější zprávy


 
operace menisku
FOTOGRAFIE: flickr.com

Operovali "jen jako" a placebo zabralo

30. prosinec 2013 | Společnost
Pouštění žilou, přikládání pijavic nebo vykuřování zkaženého vzduchu kadidlem, to všechno známe jako perličky ilustrující těžké počátky lékařské vědy, která pod vlivem nejrůznějších pomýlených axiomů takovým obskurním léčebným postupům nekriticky důvěřovala. Podobně nezasloužená důvěra se však nevyhýbá ani poznatkům moderní medicíny, jak naznačuje nejnovější výzkum finských lékařů týkající se účinnosti artroskopie při léčbě menisku, vazivové chrupavky v kolením kloubu.

Lékaři více jak rok sledovali stav pacientů trpících úrazy menisku, kdy se nadměrnou zátěží chrupavka roztrhne nebo změní polohu tak, že každým pohybem kolene dochází k jejímu bolestivému drcení. Na vzorku 351 pacienta prováděli lékaři tzv. slepé testy, které se obvykle provádějí při zkouškách nových léků a léčebných postupů.

Jedné skupině byla provedena konvenční artroskopie, tedy operace odstraňující z kolene pomocí sondy přebytečná tělíska, zatímco druhé skupině lékaři provedli operaci pouze naoko. Podobné dvojité testování má za úkol určit, zda za vyléčením skutečně stojí nový lék, nebo zda ke zlepšení dochází díky léčebnému vlivu sugesce, placebo efektu.

Výsledky byly překvapivé, protože ani po roce sledování neexistuje mezi pooperačním stavem pacientů z obou skupin významnější odchylka. Podle lékařů, kteří své závěry uveřejnili 25. prosince v New England Journal of Medicine, je tak jasné, že zlepšení stavu pacientů není zapříčiněno prospěšností operace, jejíž princip je známý už od čtvrtiny minulého století. Podle Finů je to důvod k opuštění od chirurgického ošetření menisku.

Jejich odpůrci však tvrdí, že vyléčení neoperovaných pacientů mohla zapříčinit přípravná fáze fiktivní operace. Zákrok totiž probíhá nejčastěji při lokální anestezii a tedy při vědomí pacienta, a tak pro oklamání neoperovaných pacientů prováděli lékaři podobné procedury jako při operaci reálné. Součástí přípravné fáze je například propláchnutí kolene sterilním fyziologickým roztokem, umožňující operatérově sondě dobrý rozhled, přičemž tekutina mohla z kolene odplavit částečky způsobující nejpalčivější bolest.

Ať mají pravdu zastánci či odpůrci uveřejněného výzkumu, nebylo by to prvním případem, kdy se upouští od jednoduchých řešení kloubních obtíží. Například díky podobnému výzkumu prováděném na amerických vojácích v roce 2002 se artroskopický zákrok již nepoužívá při degenerativním onemocnění kloubů.

MAG


Find us on Google+