Sledujte nás na Facebooku pro nejčerstvější zprávy


Další články:
 
gps navigace

Používání GPS navigace omezuje fungování mozku

3. březen 2019 | Technologie
Moderní technologie zásadně ovlivňují naše životy. A nemusí je jenom usnadňovat. Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ukazuje, jak například používání chytrých brýlí s vestavěnou GPS navigací mění strukturu a funkce mozku.

Tým vědců pod vedením Ivety Fajnerové vyšetřil skupinu dobrovolníků na magnetické rezonanci. Následně polovinu z nich odkázal na dobu tří měsíců na navigaci vestavěnou do chytrých brýlí. Když potom vědci výsledky obou skupin porovnali, překvapilo je zjištění, že u skupiny používající chytré brýle, došlo k funkčním změnám v jedné z klíčových struktur mozku.

„U osob, které se v experimentu začaly spoléhat na navigaci v brýlích, došlo ke snížení míry propojenosti (konektivity) jejich hipokampů s jinými částmi mozku. Hipokampus je struktura, která je zcela zásadní právě pro prostorovou paměť a orientaci v prostředí,“ uvádí Fajnerová. 

Ukázka navigace Google glass:

Podle vědců bylo nejpřekvapivější zjištění, že pozorovatelné změny přichází již po třech měsících používání technologie. „Nález je založený na skutečnosti, že náš mozek je mimořádně plastický, tedy v neustálé přestavbě. Pro různé oblasti mozku totiž platí, že když jsou používány, vznikají v nich nové spoje a naopak, nejsou-li používány, synapse v nich zanikají. Tato přestavba je tak výrazná, že jsme schopni ji zachytit i současnými vyšetřovacími technikami. Nejpřekvapivější pro mne bylo zjištění, že ke snížení propojenosti hipokampu došlo velmi rychle, tedy již po třech měsících nošení brýlí s navigací,“ doplnil spoluautor studie Jiří Horáček.

Nálezy vědců z NUDZ souvisejí se starší studií u londýnských taxikářů, kteří ve svých vozech navigaci naopak nepoužívali. Bylo zjištěno, že čím déle taxikář jezdil po Londýně a trénoval si tak prostorovou paměť, tím větší měl hipokampy a vůbec lepší prostorovou paměť. V případě nové studie vědců z NUDZ se jedná vlastně o přesně opačný efekt. 

Nález výzkumníků potvrzuje, že náš mozek je v neustálé přestavbě, trénováním se posiluje a šetřením naopak oslabuje. Poukazuje současně také na nutnost administrativní kontroly nově zaváděných technologií. Ty sice výrazně usnadňují život, na straně druhé nás však také šetří, čímž nás mohou oslabit v některých našich původních přirozených schopnostech.

ZDROJ: NUDZ


Find us on Google+