Sledujte nás na Facebooku pro nejčerstvější zprávy


 
uhlik
FOTOGRAFIE: uhlik

Konec čajoven v Čechách 2

19. December 2015 | Společnost
Na čaj nás pozval Jindřich Cinka, majitel Čajovny za zrcadlem a autor petice, která bojuje za možnost dále kouřit vodní dýmky v těchto zařízeních. Poslaneckou sněmovnou teď prošel tzv. Antikuřácký zákon prvním čtením. Pokud se nic nezmění, bude to znamenat úplný zákaz kouření ve všech stravovacích podnicích. V případě čajoven pak bez vodních dýmek i jejich likvidaci.

Nepůjdem raději sednout někam do kuřáckýho?

Mně to vyhovuje tady. Já jsem cigaretový nekuřák, takže vyhledávám prostory, kde se cigarety nekouří. Naštěstí jich je v Brně dost, takže si mám z čeho vybrat.  

Proč je teď takové haló kolem tzv. anti-kuřáckého zákona?

Řekněme, že Česká republika má ke kouření poměrně benevolentní přístup, záleží čistě na podniku, jestli chce být kuřácký, nebo nekuřácký, musí si jen dát nálepku na dveře. A teď se z jedné z nejbenevolentnějších chceme dostat skokem na jednu z nejpřísnějších regulací v Evropě.

Jak jsme teda na tom v rámci Evropy?

Ve většině evropských zemí se kouření v barech a restauracích zakázalo. Lidi kouří venku, nebo jsou na to vyhrazeny speciální stany a zahrádky, které bývají v provozu celoročně. Ale když se podíváme lépe, tak ve většině zemí najdeme nějaké výjimky. Že to neplatí pro malé podniky, pro místa kde se nevaří, pro čajovny nebo pro podniky, které nabízejí specializovanou formu kouření – například shisha-bary nebo doutníkové bary.

Proč ses rozhodl být aktivní a lobbovat za čajovny?

Když to před třemi lety přišlo poprvé (ještě za ministra Hegera), tak mě naštvalo, že se stát snaží omezit moje podnikání. Na rozdíl od hostinských, kteří křičí, že k nim lidi bez cigaret chodit nebudou, tak já u čajoven 100% můžu říct, že pokud se v nich nebudou podávat vodní dýmky, tak jim klesnou tržby. To není o dojmech, to je fakt. Ze všech debat, které jsem četl ať už ve sněmovně nebo v diskusích pod články, jsem získal pocit, že se o těch čajovnách moc neví. Dost lidí si myslelo, že čajovny pod antikuřácký zákon nespadají, že vodní dýmky nejsou kouření. Tak jsem se rozhodl, že se pokusím zpopularizovat problém čajoven, že to pro ně může být likvidační. Taky jsem chtěl vědět, kolika čajoven se to týká a kolik do nich chodí lidí.

Jindřich Cinka ukazuje tabáky do vodních dýmek

Kolika?

V republice je nějakých 400 čajoven. Jejich seznamy nejsou úplně aktuální, ale dá se říci, že ve městě, které má alespoň deset tisíc obyvatel, nějakou čajovnu najdeme. Je to taková zvláštnost české kultury za posledních 20 let. Přesto (nebo právě proto), že se u nás nikdy čaj masově neprožíval – 50 let se tady kvalitní čaj nedal sehnat – tak se tady objevila síť podniků zasvěcených čaji. Je to taková unikátní kombinace dálnovýchodního čaje s blízkovýchodní dýmkou, kterou jinde v Evropě téměř nenajdeme. A tenhle fenomén je nyní v ohrožení.

Co tedy hodláš dělat?

Teď, tři roky poté, co jsme rozjeli petici, nám konečně k něčemu bude (zatím sesbíráno 15 000 podpisů – pozn. red.). Obepíšu všechny čajovny, které jsou zapojeny do sběru, vytáhnu si od nich ty podpisy a budu se snažit dostat do sněmovny a do senátu. Budu chtít, aby si ti poslanci uvědomili, o čem rozhodují. Že nejde jenom o zákaz kouření v restauracích, jak píší novinové titulky, ale že se jedná o zákaz kouření i v jiných podnicích, které jsou na něm ekonomicky závislé. A že do těchto prostor chodí lidé, kteří si rádi dýmku zakouří – že to nejsou jenom dredatí batikovaní lidé, ale že to je celá společnost.

Existují třeba i nějaké pololegální cesty, nebo nelegální, jak by se k tomu čajovny mohly postavit?

Jedna z cest je, že vedle čajovny bude jiný, nezkolaudovaný prostor, kde si lidé budou moci kouřit. A takový ty malý čajovničky, kam chodí stálá klientela, se předělají na kluby. Ani jedno se mě ale netýká. Já hlavně nejsem typ, který by to chtěl nějak šulit. Pokud to přijde, počítám s tím, že přijdu o 20-30 % tržeb, ale nějak to přežiji. Do mé čajovny chodí lidi hlavně kvůli deskovým hrám.

Je tam nějaká nálepka, která by zákon mohla změnit?

Spousta poslanců by asi podpořila něco ve smyslu, že v restauracích se kouřit nebude a v barech a diskotékách ano. To je sice hezké, ale zákon toto nezná, to jsou prostě všechno stravovací služby. Takže pokud bude snaha ten zákon změkčit, musí se najít nějaká právní konstrukce, která to umožní. Zazněl například návrh, že podniky, které nenabízí teplá jídla, by mohly zůstat kuřácké. Pak by si alespoň čajovny mohly vybrat, zda se jim víc vyplatí dýmky, nebo jídla.

Kdo má teď nějaké zájmy zákon pozměňovat?

Určitě jsou to výrobci elektronických cigaret. Cigarety jsou tradiční produkt, ale jejich kuřáci jsou čím dál více omezování v tom, kde je můžou kouřit. Elektronické cigarety dosud těžily z toho, že je bylo možné „kouřit“ i na místech, kde se to normálně nesmí. Kdyby spadly do stejné kategorie jako cigarety, o tuto výhodu by přišly.

Další tlak se dá očekávat od Asociace hotelů a restaurací. Ti argumentují tím, že hospody a restaurace na malých vesnicích zákazem kouření přijdou o velkou část klientely.

A samozřejmě Phillip Morris.

Jak to teď vypadá ve sněmovně?

V tuhle chvíli prošly dva návrhy, které znamenají naprostý zákaz kouření bez výjimek. Na druhou stranu u toho ministerského návrhu je strašně moc kontroverzních bodů, takže se bude na 99 % měnit – jak kvůli tlaku nějakých lobbistů, tak i díky zdravému rozumu. Ten druhý, poslanecký, jednodušší, ten snad spadne pod stůl.

Jak dlouho bude schvalování trvat?

Kdyby na to byl spěch, tak to může být v rámci týdnů, ale zákaz kouření už leží ve sněmovně skoro rok a půl. Takže si myslím, že nás čekají ještě měsíce, než se bude něco dít. Projednávání ve výborech, druhé čtení, pozměňovací návrhy… Do konce volebního období to ale asi stihnou. Je to vládní návrh a bylo by ostudou, kdyby to vláda nezvládla dostat ke schválení.

Čajovny můžete podpořit podpisem petice.